Byla zahájena generální oprava střech Sasko-Lauenburského domu

V roce 2026 realizuje Metropolitní kapitula rozsáhlou opravu střech kanovnických domů č.p. 62 a 63 na Hradčanském náměstí v Praze. Jedná se o architektonicky i historicky velmi cenný komplex budov v těsném sousedství Martinického paláce, jehož původ je kladen do vrcholného středověku, první zmínky o něm pocházejí již z roku 1348. Dle dostupných pramenů právě na tomto místě bydlel Petr Parléř během svého působení na stavbě katedrály sv. Víta. Od té doby původně gotické objekty vystřídaly několik majitelů z řad české aristokracie a prodělaly složitý stavební vývoj. Metropolitní kapitula pak tyto budovy v roce 1717 odkoupila od Anny Marie Františky Terezie, velkovévodkyně Toskánské a princezny Sasko-Lauenburské, a to výměnou za ves Lidice a doplatek 4000 zlatých. Budovy pak kapitula přestavěla pod vedením architekta Antonína Václava Spannbruckera do dnešní barokní palácové podoby za účelem umístění kapitulního archivu a zřízení nové rezidence kanovníků, zatímco velkovévodkyně Anna Marie Františka si vybudovala na Hradčanském náměstí novou rezidenci, Toskánský palác, který je dílem Jeana-Baptisty Matheye dnes slouží Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
Komplex budov č.p. 62 a 63 je zastřešen klasickými barokními mansardovými střechami, krytými prejzy. Poslední rozsáhlá generální oprava střechy proběhla pravděpodobně v 60. letech 20. století, dílčí opravy pak probíhaly o 30 let později. Střešní krytina již přirozeně dožila a začala vykazovat ztrátu těsnosti v celé své ploše. Od roku 2024 tak začala kapitula připravovat projekt její generální opravy, která zahrnuje kompletní výměnu střešní krytiny včetně laťování, opravy krovu a vybudování nových střešních vikýřů a opravu všech komínových hlav. Realizace prací byla započata na konci února 2026 a potrvá do konce roku. Na zpracování projektu spolupracovala Metropolitní kapitula s architektem Richardem Cibikem, generálním dodavatelem stavby je společnost FAS Maniny, s.r.o., veškeré práce kapitula realizuje z vlastních zdrojů.
Text a foto: Ing. Ondřej Stříteský


